Потребителски вход

Запомни ме | Регистрация
Постинг
21.06.2011 10:32 - Пабло Неруда, Сонет 77
Автор: lupcobocvarov Категория: Поезия   
Прочетен: 387 Коментари: 0 Гласове:
0



Ова е мој препев на Сонет 77 од чилеанскиот поет Пабло Неруда.
1
Денес тежината на минатото ќе ни врши проба,
со крила на сето она кое допрва утре ќе биде,
денес е Југот на морето, на водата старо доба,
и задача на некој нов ден кој во пресрет ни иде.
2
Кон сонцето или месечината лицето ти е кренато
во потрага по истрошениот ден и неговите китки;
и ете, од темна улица иде нашето вчера, свенато,
со мртво лице истетовирано со завети плитки.
3
Вчера, Денес и Утре за јадење во ȏд се скроени,
за денот да се лапне во седло, со стил на гаучо,
нашето стадо чека со своите денови изброени;
но времето со тесто те исполнило сѐ до гуша
па јас фурна изградив од глината во Темучо
и така ти си леб секојдневен за мојата душа.
=====================
Еве го оригиналот:
Soneto LXXVII
Hoy es hoy con el peso de todo el tiempo ido,
con las alas de todo lo que serб maсana,
hoy es el Sur del mar, la vieja edad del agua
y la composiciуn de un nuevo dнa.
A tu boca elevada a la luz o a la luna
se agregaron los pйtalos de un dнa consumido,
y ayer viene trotando por su calle sombrнa
para que recordemos su rostro que se ha muerto.
Hoy, ayer y maсana se comen caminando,
consumimos un dнa como una vaca ardiente,
nuestro ganado espera con sus dнas contados,
pero en tu corazуn el tiempo echу su harina,
mi amor construyу un horno con barro de Temuco:
tъ eres el pan de cada dнa para mi alma.
========
англиски превод
77
Today is today, with the weight of all time past,
with the wings of all that tomorrow will be.
Today is the sea’s south, water’s old age,
and the making up of a new day.
On your mouth, raised up to the light or to the moon,
gather the petals of the day gone by,
and yesterday comes cantering down its shadowed street
to remind us of its face that has now died.
Today, yesterday, and tomorrow are eaten as they pass,
consumed in a day like a burning calf . . .
our cattle waiting through their numbered days.
But in your heart, time cast its flour about,
my love built an oven from Temuco’s clay:
you are every day’s bread for my soul.
Translation: Terence Clarke
=========
хрватски превод
77
Danas je danas s težinom prohujala vremena,
s krilima svega što ce tek biti sutra,
danas je Jug mora, staro doba vode
i zadaca nekog novog dana.
Tvojim ustima podignutim k svijetlu ili mjesecu
pridružiše se latice istrošena dana,
i jucer stiže žureci svojom tamnom ulicom
da bismo se sjetili njegova mrtvoga lica.
Danas, jucer i sutra jedu se hodajuci,
pojedimo dan kao gorucu kravu,
naše stado ceka sa svojim izbrojenim danima,
no svoje brašno baci vrijeme u tvoje srce,
moja ljubav sagradi pec od gline Temuca:
jer si ti kruh svagdanji za moju dušu.


Тагове:   поезия,


Гласувай:
0


Вълнообразно


Следващ постинг
Предишен постинг

Няма коментари
Вашето мнение
За да оставите коментар, моля влезте с вашето потребителско име и парола.
Търсене

За този блог
Автор: lupcobocvarov
Категория: Поезия
Прочетен: 562917
Постинги: 749
Коментари: 120
Гласове: 502